Koňskou dávku novinek můžete mít každý měsíc taky v mailu.
Určitě to znáte taky. Vyspíte se dorůžova, poctivě projdete nezbytnými ranními rituály a s voňavou kávičkou (případně jiným mokem) v oblíbeném hrnku se usadíte k počítači odhodláni makat. Doteď je všechno přesně, jak má být.
Projdete si znovu zadání, prokřupete prstíky, zamyslíte se – a nic.
Vůbec nic.
Psavá část mozku má dneska volno.
Nevadí, řeknete si. To je jen startovací blok. Dám tomu čas. Vydržím a prolomím to.
Jenže když po deseti minutách urputného snažení zjistíte, že je hodina v tahu a vy máte jen dvě věty (a ještě mizerné), přišel čas si to přiznat.
Dneska máte den tupec.
Ale nebojte se, není potřeba hned házet zbraně do obilí.
Zkoušeli jste to vypnout a zapnout?
Univerzální řešení ajťáků má něco do sebe. Nejenže funguje v 80 % případů zákeřných technických závad, ale dá se aplikovat i jinde. Třeba na mozek.
Místo snahy text „vysedět“ zkuste nejdřív restartovat hlavu. Aspoň tu psavou část. Prostě na chvíli myslete na něco úplně jiného. Nebo taky na nic. Pomoct může třeba:
- jedna epizoda fajn sitcomu,
- kapitola oblíbené knížky,
- horká vana se spoustou bublinek,
- dobrá sváča nebo sladká drobnost,
- úklid na ploše kompjůtru,
- poňuchňání dětí nebo partnera,
- krátká procházka se psem,
- telefonát s kámoškou o budoucnosti lidstva,
- plánování programu na víkend.
Ať už zvolíte kteroukoli metodu restartu, podruhé už může systém naběhnout úplně normálně. Nebo taky nemusí. A pro tyhle případy tu mám pár konkrétních tipů, jak den tupec přimět ke spolupráci.
Když chybí nápad
Tolik času a úsilí jste nacpali do poctivé rešerše – a nic z toho. Mozek si na nasbíraných informacích nejspíš zrovna dává šlofíka. Jak ho probudit?
Self-brainstorming
Napište si seznam klíčových slov a myšlenek, které jste při rešerši k tématu nastřádali. Několikrát si je pročtěte a sledujte, jestli se něco uchytí a začne klíčit.
Mrkněte na obrázky k tématu
Zagůglete téma a omrkněte, co vám strejda vyplivne v obrázcích. Takhle nad tím lidi přemýšlí, tohle si pod tím představujou. Je to dobře? Špatně? A proč?
TIP: Zapojte AI
Když váš mozek odmítá spolupracovat, pokecejte si s tím umělým. Není to žádná ostuda.
Jen nepoužívejte vygenerované texty 1:1. To už by ostuda byla. Zeptejte se někoho jiného
Partnera, ségry, kolegy, dětí… Zjistěte, co si o tématu myslí. I kdyby mu třeba vůbec nerozuměli. Dokážete jim vysvětlit, o čem píšete a proč? A dokážete je tím zaujmout?
Vylezte z pixly
Myšlení out-of-the-box je děsné klišé, ale protentokrát ho vezmeme na milost. Představte si téma z pohledu svojí babičky, nakreslete ho jako komix nebo si zahrajte na tříleťáka, ignorujte fakta a každou svoji tezi si pinkněte zpátky otázkou „A proč?“.
Když mi nejde psát a přijdu si jak nejnudnější tužka v penále, lehnu si na zem a čučím, jak vypadá svět z jiný perspektivy. Gauč, dveře, stůl… A úplně stejně se snažím představit i to téma. Že na něj nekoukám čelem, ale zespodu. Prostě hledám jinej úhel pohledu z podlahy.
Nina Moravcová,
nejostřejší tužka v penále
Když nevíte, jak začít
Napsat první slovo, větu, odstavec – prostě se do toho dát. Přesně to se může ukázat jako nesplnitelný úkol. A kde není začátek, není ani nic dalšího. Nebo…?
Sepište si osnovu
No fakt. Ve škole jsem je nesnášela a zásadně je psala až po dokončení textů. Teď na ně ale nedám dopustit. Protože jakmile víte, co bude dál, nemusíte začínat od začátku.
Začněte od prostředka
Nebo klidně od konce. Ať už píšete článek, web, nebo třeba post na socky, vždycky to má nějakou strukturu. Začněte tam, kde vám samo naskočí první slovo.
Když nevím, jak začít, nezačínám. Prostě píšu od prostředka.
Napište něco úplně jiného
Chystáte článek pro klienta a start nějak vázne? Mrkněte na Linkáč a okomentujte první věc, která vás zaujme. Získáte dosah a zároveň odšpuntujete kreativitu, která dneska zaspala.
Když mi drhne začátek, zkusím se rozepsat perem na papír. Miluju psaní perem, většinou stačí pár vět a už to funguje.
Bára Hlavicová, Komuniké
Vezměte si práci jinam
Znáte pořekadlo „sedět si na vedení“? Přestěhujte notebook i sebe do kuchyně, na dvorek nebo třeba do kavárny. Pokud máte jen stolního kompa, tak aspoň vyměňte židli.
Když to prostě nepíše
Víte, co psát, víte, jak začít, ale výsledek je hoden třetí bé? Nedaří se vám z textu oklepat jedničky na trhu, revoluční produkty, rezonující myšlenky a mladé, dynamické kolektivy? Nebo vám prostě jen chybí ta správná slova? Zkuste to jinak.
Napište cokoli
Bez přemýšlení. Přesně tak, jak vám věci víří v hlavě. Pravděpodobně se po chvíli přistihnete, jak věty automaticky ladíte, než je svěříte Wordu. Voilà, blok je fuč.
Nechuť k psaní léčím psaním. Pomáhají mi kreativní sešity – zábavnou formou rozpouští tvůrčí mlhu. Teď čmárám do „Piš, nebo střelím!“ od Terezy Verecké, ve frontě už čeká „Kreativní zápisník“ Reného Nekudy.
Radek Brázdil, copywriter
Pusťte si něco do sluchátek
U mě to sice nefunguje, ale dost kolegů říká, že jim hudba pomáhá tvořit. Vyberte něco, při čem bude vaše múza tančit.
Řekněte si to nahlas
Někoho nakopne hodit si myšlenky na papír, někoho zase shrnout si je nahlas. Při poslechu taky snáz odhalíte a zlikvidujete kulhavá místa.
Napište aspoň něco
Berte to jako nultou (raw) verzi. Vykašlete se na formu a rozplánujte obsah – co, kde a jak chcete sdělit. A napište to. Klidně v bodech, nedokončených větách, s chybějícími slovy.
Nedá se to číst? Nevadí. I tak jste odvedli kus práce. Nechte text odležet a nastupte na něj zítra. S odpočatou hlavou a tužkou ostrou jako břitva.
Tenhle způsob používám nejčastějc. Udělám, co můžu, a mám čistý svědomí.
Když chybí nápad, slina i vůle
Tady je rada snadná. Vykašlete se na to. Bude spousta lepších dnů.
Zajděte si zaběhat, pokecejte s kámošem, uvařte něco dobrého, pusťte si seroš nebo třeba PC hru na odreagování.
Využijte ten den naplno, jak jen vám tupá tužka dovolí.
I to je um.
